Navazující magisterské PROGRAMY

Archeologie

Charakteristika programu

Cílem navazujícího studia archeologie je připravit vysoce kvalifikované odborníky, kteří budou schopni samostatně pracovat v oboru archeologie, budou ovládat jeho teoretické a metodologické základy, rozumět archeologickým pramenům a budou připraveni provádět jejich analýzu, syntézu a interpretaci v širokém historickém kontextu. Důraz je při studiu kladen na osvojení systému archeologických pramenů, na návyk samostatného vzdělávání, myšlení a realizaci výzkumné činnosti s důrazem na prohlubování znalostí v oblasti teorie a metodologie oboru. V souladu s dlouhodobým výzkumným směřováním plzeňské katedry archeologie se kromě širšího přehledu v disciplíně v domácím a evropském kontextu soustřeďuje studijní program na dvě užší profilace, které odpovídají moderním badatelským trendům, ale vycházejí také vstříc potřebám poznání a ochrany historického dědictví. První specializace je zaměřena na archeologii krajiny a stavebního prostředí (nemovité památky) a druhá na materiální kulturu (movité artefakty). Tuto profilaci doplňuje diachronně koncipovaná volba zaměření na jednotlivá období (specializace na archeologii pravěku, středověku, novověku a modernity). Studijní program připravuje posluchače k působení v paměťových, vzdělávacích, výzkumných a akademických institucích, ale také např. v oblasti veřejné správy, a to na pozicích, kde je vyžadován magisterský stupeň vzdělání. 

Profil a uplatnění absolventa

Absolvent disponuje pokročilými znalostmi archeologické teorie a metody, stejně tak jako širokým přehledem o archeologii v českém a evropském prostředí. Dokáže propojit praktické postupy empirické archeologie v terénu a v laboratoři s teoretickými otázkami vyšší úrovně. Postupuje zcela samostatně při vyhledávání a kritickém hodnocení pramenů z české a evropské archeologie, dokáže realizovat empirický výzkum (s důrazem na terénní a laboratorní výzkum), analyzovat, vyhodnocovat a interpretovat jeho výsledky s využitím široké škály v archeologii využívaných postupů a s využitím přístrojového vybavení a softwaru. Absolvent získá užší specializaci v oblasti krajinné archeologie nebo studiu materiální kultury a vedle toho se již zaměřuje na určité období. S ohledem na získané znalosti a dovednosti disponuje kompetencemi pro působení v oblasti ochrany, správy, prezentace a popularizace historického dědictví (zejm. muzejní a památkové instituce), záchranné archeologie (veřejnoprávní i soukromoprávní organizace; záchranné výzkumy památek ohrožených zejm. stavební činností), veřejné správy (územní plánování, prevence a ochrana památek, posuzování trestné činnosti související s archeologickými památkami, celní služba), ale také v komerční sféře (např. cestovní ruch, média). Získané znalosti a dovednosti umožňují absolventům po získání požadované praxe samostatnou terénní odbornou práci v archeologii, a to ve smyslu Zákona o státní památkové péči 20/1987Sb. v současném znění. Zároveň jsou absolventi plně připraveni pro studium na doktorské úrovni a pro působení ve vědecko-výzkumných institucích doma i v zahraničí.

Studijní plán

Podrobné informace o studiu, např. seznam povinných, povinně volitelných a výběrových předmětů, jejich zařazení do semestrů a ročníků, obsah těchto předmětů a další detailní informace o průběhu studia, studijních předpisech apod. najdete ve studijním plánu.

Podmínky přijímacího řízení

Přijímací zkouška probíhá formou ústního pohovoru, během kterého komise zjišťuje uchazečovy znalosti archeologie a motivaci ke studiu.

Areálová studia: bavorská studia

Charakteristika oboru

Tento studijní program vychází vstříc potřebám Plzeňského a Karlovarského kraje a reaguje tak na sílící tendence spolupráce s Bavorskem v regionu (zejm. od roku 2015), které se projevují ve všech sférách společenského i hospodářského života, a tedy i na potřebu kvalifikovaných odborníků v této oblasti. Plzeň a Plzeňský i Karlovarský kraj jako regiony těsně sousedící s Bavorskem jsou logickými partnery bavorských firem i kulturních a vzdělávacích institucí a je nanejvýš žádoucí, aby byly intenzivní kontakty na poli kulturním, hospodářském i vzdělávacím konečně zastřešeny i vysokoškolskou institucí, která má veškeré předpoklady pro zpracování česko-bavorské tematiky v oblasti projektů, odborných prací i oboustranných studijních kontaktů a která je zároveň zajímavým partnerem i pro subjekty z praxe. Touto institucí je právě Západočeská univerzita v Plzni (ve spolupráci s Univerzitou v Řezně), která je plně schopna připravit kvalitní a kvalifikované vysokoškolské absolventy, kteří budou moci spoluutvářet česko-bavorský region ve smyslu hlubšího porozumění mezi jeho obyvateli, intenzivní kulturní i hospodářské výměny a posilování veškerého potenciálu, který příhraniční prostor s tak silným partnerem, jakým je Bavorsko, nabízí.

Profil a uplatnění absolventa

Tento studijní program komplexně reaguje na specifika regionu výborně jazykově vybavenými absolventy (německý jazyk + znalost specifik bavorských dialektů jako regionálních variet spisovné němčiny), kteří budou zároveň disponovat praktickými dovednostmi potřebnými v různých oblastech komerční i neziskové sféry či státní správy (management, kulturní management, propagace regionu, rozvoj turismu, obchodní komunikace, legislativní rámec, projektový management apod.) a kompetencemi v interkulturní komunikaci (vycházejícími ze znalosti jazykových, sociálních, historických a kulturních kontaktů sousedních zemí). Kromě znalosti obecné a odborné němčiny jsou absolventi díky předmětům zaměřeným na jazyková specifika v jihoněmecké oblasti schopni chápat a reagovat na zvláštnosti těchto dialektů a aktivně komunikovat s mluvčími z různých vrstev společnosti, se kterými se mohou v pracovním životě setkat (turisté, klienti v lázeňství, zaměstnanci kulturních a vzdělávacích institucí a firem na různých pozicích, pracovníci ve státní správě apod.). Receptivní kompetence v oblasti daných variet němčiny jsou jedním z důležitých interkulturních prvků umožňujících studentům rychleji a účinněji navazovat kontakty s bavorskými rodilými mluvčími, kteří tyto znalosti oceňují. Tyto způsobilosti jsou tedy i důležitým aspektem sociálním.

Studijní plán

Podrobné informace o studiu, např. seznam povinných, povinně volitelných a výběrových předmětů, jejich zařazení do semestrů a ročníků, obsah těchto předmětů a další detailní informace o průběhu studia, studijních předpisech apod. najdete ve studijním plánu.

Podmínky přijímacího řízení

Přijímací zkouška se skládá z písemného testu z německého jazyka a kulturních a jazykových reálií Německa (s důrazem na reálie bavorské) a z ústního pohovoru v německém jazyce (motivace studenta pro studium vybraného studijního programu, orientace v oblasti česko-německých a česko-bavorských vztahů v evropském kontextu a v kontextu vztahů česko-německých, informovanost o aktuálním dění v této oblasti, představení bakalářské práce, příp. dalších aktivit studenta v rámci česko-německých a česko-bavorských vztahů či jeho zkušeností s životem, studiem a prací v sousední zemi).

Humanitní studia

Charakteristika programu

Navrhovaný navazující magisterský studijní program Humanitní studia se zaměřuje na rozbor povahy a vzájemných vztahů hlavních dimenzí tvůrčí činnosti člověka v kulturním prostředí Evropy. Těmito dimenzemi jsou věda, filozofie, náboženství a umění. Rozbor specifičnosti těchto dimenzí a jejich formujícího působení na evropské kulturní prostředí je hlavním přínosem studijního programu. Tato specifičnost je tematizována především v historických souvislostech, v konceptuálních a společenských proměnách uchopování těchto dimenzí a jejich vzájemných interakcí, a to se záměrem poukázat na důvody současného chápání podoby, významu a role různých tvůrčích činností člověka. Záměrem tohoto přístupu je vyzdvihnout vzájemnou provázanost proměn v realizaci a chápání těchto činností a zprostředkovat komplexitu historického procesu kulturních proměn evropské civilizace. Z tohoto hlediska rozvíjí studijní program u studentů schopnost analytického a kritického přístupu k vědeckým a filozofickým koncepcím, duchovním trendům a uměleckým artefaktům. Rozvíjena je i schopnost chápat jednotlivé, navzájem odlišné tvůrčí činnosti a jejich výsledky ve vzájemných interakcích.

Profil a uplatnění absolventa

Absolvent navazujícího magisterského studijního programu Humanitní studia se orientuje v klíčových otázkách evropské duchovní tradice. Dále je schopen reflektovat kulturní, sociální a duchovní zakotvenost ve vlastní tradici a na tomto základě pak porozumět tradicím jiným.  Umí analyzovat a hodnotit pramenné texty, hmotné i duchovní artefakty z hlediska jejich struktury, provázanosti s dějinami a současnou evropskou kulturou. Dovede využívat tyto znalosti a dovednosti k řešení praktických otázek kulturního, sociálního a správního života regionů a navrhovat netradiční řešení problémů tradičních i aktuálních. Je schopen přesného myšlení a vyjadřování o komplexních i kontroverzních problémech, tvůrčí interpretace filozofických i jiných pramenných textů i sekundární literatury. Absolvent dovede vést samostatnou badatelskou činnost na základě kritické práce s texty a jinými informačními zdroji. Je schopen kriticky posuzovat rozmanité koncepce a ideová hnutí, navrhovat řešení problémů spojených s jejich vlivem a činností. Dokáže prezentovat výsledky individuálního i týmového řešení historického či teoretického problému před odbornou nebo laickou veřejností a to nejen v češtině, ale i ve dvou světových jazycích na úrovni B2.

Na základě osvojených schopností kritického rozboru směřování hlavních dimenzí tvůrčí činnosti člověka a postihování souvislostí mezi jejich výsledky, je absolvent připraven pro působení v celé řadě kulturních, vzdělávacích a propagačních institucí či organizací. Jako zvláště vhodné se jeví uplatnění v muzeích, galeriích, objektech památkové péče, či organizacích zabývajících popularizací a zpřístupněním dědictví v oblasti duchovní i hmotné kultury. Vzhledem k získaným znalostem a kompetencím je absolvent v těchto institucích či organizacích vybaven především pro koncepční plánování či organizační činnost. Jako velice vhodné se jeví i uplatnění v oblasti kulturní publicistiky v médiích různého typu. V neposlední řadě jsou nejúspěšnější absolventi připraveni k pokračování ve studiu na doktorské úrovni, ve vybraném studijním programu humanitního, uměnovědného či filozofického zaměření.

Studijní plán

Podrobné informace o studiu, např. seznam povinných, povinně volitelných a výběrových předmětů, jejich zařazení do semestrů a ročníků, obsah těchto předmětů a další detailní informace o průběhu studia, studijních předpisech apod. najdete ve studijním plánu.

Podmínky přijímacího řízení

Přijímací zkouška probíhá formou ústního pohovoru, během kterého komise zjišťuje uchazečův všeobecný kulturní přehled a celkovou motivaci ke studiu. Zkouška se zaměřuje na otázky z filozofie, historie, religionistiky a dějin a teorie umění (literatury, malířství, sochařství, architektury a filmu) primárně evropských zemí, mohou však být zasazeny do světového kontextu. Otázky budou vycházet ze seznamu odborné literatury, který uchazeč přinese, a z vlastní kvalifikační práce uchazeče (bakalářské, popř. diplomové). U této práce není podmínkou, aby souvisela s oborem.

Kulturní studia Blízkého východu

Charakteristika programu

Na Katedře blízkovýchodních studií se snažíme vychovávat odborníky připravené komunikovat a hájit zájmy České republiky ve vztahu k regionu Blízkého východu a severní Afriky. Interdisciplinární navazující magisterský studijní program Kulturní studia Blízkého východu slouží právě k přípravě budoucích expertů na kulturní diverzitu regionu Blízkého východu a severní Afriky, kteří se po absolutoriu uplatní jako kvalifikovaní odborníci v organizacích a institucích, jejichž aktivity souvisí se studovaným regionem nebo naváží studiem v relevantních doktorských programech. V rámci studijního plánu jsou prohlubovány a rozšiřovány již existující faktografické a teoretické znalosti, identifikovány a analyzovány subtilnější souvislosti mezi událostmi, jevy, procesy, trendy a podobně. Kulturní jevy, sociální normy, konvence, zvyky, hodnoty, náboženské ideje, symboly jsou identifikovány, analyzovány a interpretovány v širším dějinném kontextu dvacátého a zejména jednadvacátého století. Nadto je ovšem velký důraz kladen na diskutování různých metodologických otázek, teorií, na reflexi současného stavu příslušných disciplín, jejich aktuálních otázek a výzev a podobně. Povinně volitelné předměty profilujícího základu přitom zaručují studentům možnost usilovat o hlubší znalost v jednom ze tří oborových celků, islámských studiích, židovských studiích a studiích náboženství starověkého Blízkého východu. Nedílnou součást programu pak logicky tvoří výuka volitelných pramenných regionálních jazyků, arabštiny, ivritu, perštiny a akkadštiny. Studenti jsou motivováni a vedeni k provádění vlastních terénních výzkumů na základě získaného důkladného teoreticko-metodologického základu v dané interdisciplinární perspektivě. 

Profil a uplatnění absolventa

Absolvent navazujícího magisterského studijního programu Kulturní studia Blízkého východu se bezpečně a kompetentně orientuje v diverzitě a vývoji kultur a specifických kulturních prostředí Blízkého východu a severní Afriky v širším historickém kontextu, ovšem se zásadním důrazem na současné společnosti a státy. Pro porozumění kulturním systémům a kulturním reáliím regionu absolvent využívá teoretických poznatků získaných v rámci interdisciplinárního přístupu kulturní antropologie a sociologie, historických věd a religionistiky. V tomto rámci dokáže kontextuálně analyzovat a interpretovat náboženské tradice, sociální normy, konvence, zvyky, hodnoty, náboženské ideje, symboly a podobně. Je praktickým uživatelem jednoho z blízkovýchodních jazyků. Znalosti a dovednosti získané teoretickým studiem v rámci předmětů profilujícího základu či v jazykových a dalších volitelných předmětech absolvent dle svého zájmu prohloubil díky nabídce studijních pobytů a jazykových kurzů v blízkovýchodních i evropských zemích.

Absolvent programu je adekvátním způsobem vybaven pro samostatnou činnost a působení v kvalifikovaném pracovním prostředí včetně relevantních vědeckých institucí, jakož i pro navazující studium v doktorských programech antropologického, etnologického, historického, religionistického či jiného relevantního zaměření. Pokud jde o uplatnění na trhu práce, absolvent jej nalezne jak ve veřejné, tak v soukromé sféře, v organizacích, institucích a firmách, které navazují kulturní, obchodní, humanitární a vědecké kontakty s jednotlivými zeměmi Blízkého východu a severní Afriky. Může jít o zaměstnání na ministerstvech zahraničních věcí, průmyslu a obchodu, kultury, o práci na zastupitelských úřadech, v bezpečnostních složkách, v kulturních a humanitárních institucích, obchodních organizacích, průmyslových podnicích, ve vzdělávacích institucích, školách a muzeích, sociologických agenturách a podobně. Kromě toho mohou absolventi využít své faktografické i teoretické a jazykové znalosti spojené s regionem Blízkého východu a severní Afriky v mediální sféře, turistickém ruchu, tlumočnictví, v institucích organizujících volební dohled, v mezinárodních organizacích s blízkovýchodní agendou (EU, OSN apod.). Uplatnění naleznou rovněž ve státních i nevládních organizacích zaměřujících se na integraci osob pocházejících z Blízkého východu a severní Afriky, které se krátkodobě či dlouhodobě zdržují na území České republiky.

Studijní plán

Podrobné informace o studiu, např. seznam povinných, povinně volitelných a výběrových předmětů, jejich zařazení do semestrů a ročníků, obsah těchto předmětů a další detailní informace o průběhu studia, studijních předpisech apod. najdete ve studijním plánu.

Podmínky přijímacího řízení

Přijímací zkouška probíhá formou písemného testu, který obsahuje 60 otázek zaměřených na kulturu, dějiny a náboženství regionu Blízkého východu a severní Afriky s důrazem na 20. a 21. století a rovněž na základy vybraných humanitních a společenských věd.

Mezinárodní vztahy

Charakteristika oboru

Studium je zaměřeno na zevrubné seznámení s oborem mezinárodní vztahy a jednotlivými výzkumnými oblastmi v jeho rámci (mezinárodní bezpečností, integračními procesy, teoriemi apod.). Velký důraz je kladen také na rozvíjení samostatných analytických schopností studentů využitelných ve veřejném i soukromém sektoru. Studenti se v rámci studia seznámí s významnými badatelskými postupy, vyzkouší si různé techniky zpracování dat a jejich interpretace. Nedílnou součástí studia je rovněž rozvíjení prezentačních a komunikačních dovedností studentů. V rámci nabízených specializací se studenti zaměří buď na oblast mezinárodní bezpečnosti nebo na oblast evropských studií a politiky v Evropské unii.

Profil a uplatnění absolventa

Naši absolventi nacházejí uplatnění v širokém spektru profesí, např. v diplomatické a státní službě, na vyšších pozicích ve veřejné správě, v mezinárodních organizacích i neziskovém sektoru. Díky získaným schopnostem autonomně analyzovat realitu a řešit problémy najdou uplatnění i v soukromé sféře v oblasti zahraničních styků, v projektovém řízení, v analytických týmech apod.

Studium v navazujícím programu Mezinárodní vztahy připraví studenty na vstup do praxe mezinárodní i zahraniční politiky, bezpečnostní politiky i do mezinárodního obchodu. Absolvent je schopen na základě získaných zkušeností v oblasti práce s různými zdroji informací a psaním odborných textů samostatně vypracovat hodnocení a návrhy řešení různých aspektů mezinárodní spolupráce, bezpečnostní situace, mezinárodní diplomacie apod. Absolvent prokazuje znalosti a porozumění konceptům z oboru mezinárodní vztahy, nejnovějším trendům v rámci oboru, znalosti principů uplatňovaných při řízení zahraničních politik na všech úrovních vládnutí, porozumění jednotlivým aktérům, kteří se zapojují do vazeb v rámci mezinárodního systému. Absolvent má hluboké znalosti jednotlivých paradigmat, přístupů, teorií a metod v rámci oboru mezinárodní vztahy doplněné o hlubší porozumění konkrétní empirické problematice dle zvolené specializace. Absolvent je díky znalosti metod a teorií schopen samostatně zkoumat jednotlivá mezinárodně-politická a společenská prostředí a otázky z hlediska obecnějších přístupů a teorií, přičemž má znalosti o různých pohledech na problematiku skrze odlišná prizmata oboru mezinárodní vztahy. Absolvent dokáže samostatně zvolit vhodnou metodu pro analýzu konkrétní problematiky v oblasti výzkumu mezinárodních vztahů a umí ji vhodným způsobem aplikovat. Absolvent disponuje dovedností kombinovat a propojovat poznatky z jednotlivých segmentů mezinárodních vztahů a porozumět a kriticky hodnotit formu i dopady zahraničních politik a jevů a událostí odehrávajících se v mezinárodním systému. Dle zvolené specializace je absolvent připraven na samostatnou analytickou, poradenskou či veřejnosprávní činnost v oblasti politiky Evropské unie či mezinárodní bezpečnosti.

Studijní plán

Podrobné informace o studiu, např. seznam povinných, povinně volitelných a výběrových předmětů, jejich zařazení do semestrů a ročníků, obsah těchto předmětů a další detailní informace o průběhu studia, studijních předpisech apod. najdete ve studijním plánu.

Podmínky přijímacího řízení

Přijímací zkouška probíhá formou písemného testu, který obsahuje čtyřicet otázek z oblasti reálií soudobé mezinárodní politiky, moderních politických dějin, mezinárodních organizací, mezinárodní bezpečnosti a politické geografie.

Doporučená literatura

Cabadová Waisová, Š. (2005): Úvod do studia mezinárodních vztahů. Aleš Čeněk.

Druláková, R. – Drulák, P. (2007): Tvorba a analýza zahraniční politiky. Oeconomica.

Kennedy, P. (1996): Vzestup a pád velmocí: Ekonomické změny a vojenské konflikty v letech 1500–2000. Lidové noviny.

Kratochvíl, P. – Drulák, P. (2009): Encyklopedie mezinárodních vztahů. Portál.

Moderní dějiny

Charakteristika programu

Cílem navazujícího magisterského studijního programu Moderní dějiny je získání nezbytných znalostí a dovedností k samostatné badatelské práci v oboru, a to primárně v rámci specializace na dějiny 19. a 20. století. Studijní program významně prohloubí studentův přehled v problematice moderních dějin a naučí studenta vnímat hlavní trendy soudobého společensko-politického vývoje v kontextuální rovině a v historické perspektivě. Ve svém tematickém pojetí se tak studijní plán soustřeďuje primárně na výklad a interpretaci moderních československých, evropských a světových dějin s přihlédnutím k obecnému vývojovému kontextu. Z metodologického a metodického hlediska je při studiu uplatňována široká škála výzkumných metodik a postupů, které odpovídají současným výsledkům poznání i badatelskému profilu pedagogů, již předměty vyučují, přičemž je důraz kladen rovněž na aktuální postmodernistický přístup k historicko-politickým problémům moderních dějin a snahu přiblížit základní problematiky 19. a 20. století skrze dobovou sociokulturní optiku percepce politicko-společenského dění dané doby.
Pozornost je ve studijním programu věnována rovněž jazykové kompetenci studentů.

Profil a uplatnění absolventa

Absolvent navazujícího magisterského studijního programu Moderní dějiny získal komplexní vědomosti o politickém, hospodářském, sociálním a kulturním vývoji dějin 19. a 20. století, o problematice válečných konfliktů nebo střetu kultur a civilizací. Svůj výstupní kompetenční profil si doplnil výběrem příslušných povinně volitelných předmětů, které jsou rozčleněny jak geograficky, tak tematicky a opět jsou zaměřeny na oblast moderních dějin (19. a 20. století). Absolvent je vybaven potřebnými faktografickými, metodologickými a metodickými znalostmi a dovednostmi (včetně schopnosti elektronického získávání informací) k tomu, aby mohl samostatně a na základě historicky relevantních argumentů interpretovat historické dění, kriticky interpretovat historické prameny a literaturu a samostatně zpracovávat a řešit vědecké problémy. Absolvent je zároveň schopen na odborné úrovni (B2) komunikovat alespoň v jednom cizím jazyce.
Absolvent navazujícího magisterského studijního programu Moderní dějiny je připraven k vykonávání všech profesí vyžadujících vysokoškolské vzdělání historického anebo příbuzného zaměření. Absolvent získá odbornou způsobilost k výkonu povolání zejména (např.) v těchto oblastech: vědecké ústavy, archivy, muzea, kulturní instituce (sdělovací prostředky, nakladatelství) nebo instituce státní správy.

Studijní plán

Podrobné informace o studiu, např. seznam povinných, povinně volitelných a výběrových předmětů, jejich zařazení do semestrů a ročníků, obsah těchto předmětů a další detailní informace o průběhu studia, studijních předpisech apod. najdete ve studijním plánu.

Podmínky přijímacího řízení

Přijímací zkouška probíhá formou ústního pohovoru, během kterého komise zjišťuje uchazečovy znalosti světových a českých dějin a všeobecný kulturně historický přehled a hodnotí jeho motivaci a intelektuální a osobnostní předpoklady ke studiu.

Politologie

Charakteristika programu

Studium je zaměřeno na zevrubné seznámení s oborem politologie a jednotlivými výzkumnými oblastmi v jeho rámci (politickým stranictvím, občanskou společností, volebními studii apod.). Velký důraz je kladen také na rozvíjení samostatných analytických schopností studentů využitelných ve veřejném i soukromém sektoru. Studenti se v rámci studia seznámí s významnými badatelskými postupy, vyzkouší si různé techniky zpracování dat a jejich interpretace. Nedílnou součástí studia je rovněž rozvíjení prezentačních a komunikačních dovedností studentů. V rámci nabízených specializací se studenti zaměří buď na tematickou oblast populismu, nacionalismu a radikalismu nebo na oblast veřejných politik.

Profil a uplatnění absolventa

Naši absolventi nacházejí uplatnění v širokém spektru profesí, např. ve státní službě, na vyšších pozicích ve veřejné správě, v mezinárodních organizacích i neziskovém sektoru či v odborném aparátu politických stran. Díky nabytým schopnostem autonomně analyzovat a řešit problémy najdou uplatnění i v soukromé sféře na pozicích v oblasti public relations, v marketingu, v projektovém řízení, v mediální sféře apod.

Navazující program Politologie připravuje absolventy schopné vykonávat rozličná povolání, jejichž společným jmenovatelem je samostatná analýza politické situace, mocenských vztahů, činnosti politických aktérů a dalších aktérů vstupujících do politického procesu. Absolvent prokazuje znalosti a porozumění politologickým a společenskovědním pojmům, nejnovějším trendům v rámci oboru, znalosti principů uplatňovaných při řízení politik na všech úrovních vládnutí, porozumění strategiím jednotlivých aktérů, kteří se účastní politického procesu. Absolvent má hluboké znalosti jednotlivých paradigmat, přístupů, teorií a metod v rámci politologie doplněné o hlubší porozumění konkrétní empirické problematice dle zvolené specializace. Absolvent je díky znalosti metod a teorií schopen samostatně zkoumat jednotlivá politická a společenská prostředí a politické otázky z hlediska obecnějších přístupů a teorií, přičemž má znalosti o různých pohledech na politickou problematiku skrze odlišná prizmata politologie. Absolvent dokáže samostatně zvolit vhodnou metodu pro analýzu konkrétní problematiky v oblasti politického systému a umí ji vhodným způsobem aplikovat. Absolvent disponuje dovedností kombinovat a propojovat poznatky z jednotlivých segmentů politologie a porozumět a kriticky hodnotit formu i dopady jednotlivých politik a přístupů k řešení společenských a politických problémů. Dle zvolené specializace je absolvent připraven na samostatnou analytickou, poradenskou či veřejnosprávní činnost v oblasti veřejných politik či v oblastech vztahujících se k tématům nacionalismu, extremismu či radikalismu.

Studijní plán

Podrobné informace o studiu, např. seznam povinných, povinně volitelných a výběrových předmětů, jejich zařazení do semestrů a ročníků, obsah těchto předmětů a další detailní informace o průběhu studia, studijních předpisech apod. najdete ve studijním plánu.

Podmínky přijímacího řízení

Přijímací zkouška probíhá formou písemného testu, který obsahuje čtyřicet otázek z oblasti  reálií soudobé politiky, vývoje politického myšlení, základů politické teorie a politické filozofie, komparativní politologie a politické geografie.

Doporučená literatura

Miller, D. (2003): Blackwellova encyklopedie politického myšlení. 2. vydání. Barrister & Principal.

Cabada, L. – Charvát, J. – Stulík, O. (2015): Současná komparativní politologie. Klíčové koncepty. Aleš Čeněk.

Cabada, L. – Vodička, K. (2011): Politický systém České republiky: Historie a současnost. 3. vydání. Portál.

Novák, M. (2019): Úvod do studia politiky. SLON.

Sociologie

Charakteristika oboru

Magisterský studijní obor Sociologie je dvouletým navazujícím studijním oborem, který je určen zájemcům s ukončeným bakalářským studiem společenskovědního směru (sociologie, politologie, sociální a kulturní antropologie, humanistika, sociální práce apod.), kteří mají hlubší zájem o teoreticky zakotvené a metodologicky pokročilé studium soudobých společností. Magisterské studium sociologie je zaměřené na rozvíjení obecných, teoretických znalostí o moderních společnostech a jejich změnách. Je dále zaměřeno na kultivaci metodologických dovedností, které lze při studiu soudobých společností uplatnit. Cílem studia je vytváření schopností informovaně o společnosti vypovídat, tj. synergicky uplatňovat získané teoretické znalosti a metodologické dovednosti při analýze komplexních společenských jevů. Studium rozvíjí znalosti a schopnosti získané v předchozím studiu a prokázané při přijímací zkoušce zejména syntetizujícím, problematizujícím přístupem: syntézou sociologických teorií, kombinací různých metodologických přístupů, důrazem na synergii mezi teorií a empirií.

Profil a uplatnění absolventa

Absolventi magisterského studijního oboru sociologie by se měli uplatňovat v těch segmentech trhu práce, kde je zapotřebí vysoká zručnost a efektivnost při sběru, zpracování a interpretaci dat o sociálním jednání, aktérech, organizacích a sociálních systémech.

Absolventi by se měli bez nesnází uplatnit v institucích pro výzkum trhu, marketing, reklamu, ale i ve sféře sledování kvality produktů a služeb, výzkumu veřejného mínění či v mediální sféře. Absolventi budou vybaveni i pro práci ve státní sféře a samosprávě a nevládních organizacích, zejména těch, které se věnují široce pojaté sociální problematice. Zejména půjde o ty segmenty, které se nejúžeji dotýkají problematiky společenského rozvoje, identifikace a řešení sociálních problémů, efektivního zmapování sociálních potřeb a zajištění sociálních služeb a evaluace politik. Absolventi mohou též vést projekty agenturní činnosti pro EU, pracovat v poradenských firmách v oblasti vzdělávání a sociálního rozvoje. Nejlepší absolventi by měli být připraveni ke studiu na doktorském stupni.

Studijní plán

Podrobné informace o studiu, např. seznam povinných, povinně volitelných a výběrových předmětů, jejich zařazení do semestrů a ročníků, obsah těchto předmětů a další detailní informace o průběhu studia, studijních předpisech apod. najdete ve studijním plánu.

Podmínky přijímacího řízení

Přijímací zkouška probíhá formou písemného testu, který obsahuje otázky z metod sociálně vědního výzkumu, z analýzy sociologických dat, z klasické a soudobé sociologické teorie a z obecné sociologie. Protože studium předpokládá pokročilé znalosti anglického jazyka a minimálně základní znalost odborné sociálněvědní terminologie v angličtině, je část otázek formulována v anglickém jazyce.

Sociální a kulturní antropologie

Charakteristika oboru

Magisterský obor navazuje na tříleté bakalářské studium sociální a kulturní antropologie. Antropologická problematika zaměřená na základní otázky sociokulturní a biologické existence člověka je v rámci magisterského studia vyložena na teoretičtější úrovni a prohloubena o řadu dílčích specializací. Důraz je položen zejména na aplikovanou antropologii a její uplatnění v soudobé společnosti, sémiotické, kognitivní, biologické a kulturologické aspekty antropologického a etnologického myšlení a na mezioborový přesah antropologie k současným historickým, politickým a ekonomickým vědám.

Profil a uplatnění absolventa

Studijní plán je koncipován tak, aby umožnil absolventům uplatnění ve státních, sociálních, nevládních a charitativních institucích zaměřených na práci a pomoc etnickým, jazykovým a náboženským menšinám, kulturních institucích, školství, muzeích, médiích a akademických institucích. Schopnost pochopení a odborné reflexe kulturní odlišnosti je stále více žádaná v komerční a politické sféře a při práci v mezinárodních organizacích. Absolvent může pokračovat ve studiu v rámci doktorského studijního oboru Etnologie.

Studijní plán

Podrobné informace o studiu, např. seznam povinných, povinně volitelných a výběrových předmětů, jejich zařazení do semestrů a ročníků, obsah těchto předmětů a další detailní informace o průběhu studia, studijních předpisech apod. najdete ve studijním plánu.

Podmínky přijímacího řízení

Přijímací zkouška probíhá formou písemného testu, který obsahuje padesát otázek z dílčích antropologických disciplín (sociální a kulturní antropologie, biologické antropologie a aplikované antropologie), součástí testu mohou být rovněž doplňující otázky ze společenských a humanitních věd, české a světové literatury, dějin umění a mezinárodních vztahů.

Učitelství francouzštiny pro střední školy

Charakteristika oboru

Navazující magisterský studijní program „Učitelství francouzštiny pro střední školy“ připravuje budoucí absolventy k povolání učitele francouzštiny pro střední školy a kursy odborné francouzštiny. Studenti jsou připravováni po stránce filologické a lingvodidaktické s oporou o široký pedagogicko-psychologický základ.  Navazujícím cílem je zaručit absolventům takovou úroveň řečových dovedností ve francouzštině, která zvyšuje jejich konkurenceschopnost i v jiných povoláních na evropském trhu práce. 

Profil a uplatnění absolventa

Absolvent ovládá francouzský jazyk a metody jeho vyučování na úrovni odpovídající nárokům kladeným na učitele středních škol. Je připraven působit v bilingvních sekcích SŠ.  Je způsobilý vytvářet a realizovat kurzy francouzštiny s odborným zaměřením.  Jeho praktické kompetence se opírají o teoretické znalosti z lingvistiky, literární vědy a didaktiky cizích jazyků s důrazem na komparativní pohled česko-francouzský a francouzsko-český. Má přehled o historii, kultuře a společensko-politické situaci ve Francii a ve frankofonním světě. Jeho příprava k učitelské způsobilosti je založena na absolvování pedagogicko-psychologických předmětů, oborové didaktiky a pedagogické praxe.

Absolvent najde uplatnění jako učitel francouzštiny ve středních školách, a to jak všeobecně vzdělávacích, tak i odborných, v jazykových školách, ve vyšších odborných školách, v zájmových a podnikových jazykových kurzech.

Jeho jazykové kompetence mu umožňují profilovat se i v dalších povoláních vyžadujících znalost francouzštiny na vysoké úrovni, a to zejména ve státní správě, v neziskovém sektoru, v obchodních organizacích a v dalších oblastech, kde se předpokládá schopnost kvalitní komunikace ve francouzštině.

Studijní plán

Podrobné informace o studiu, např. seznam povinných, povinně volitelných a výběrových předmětů, jejich zařazení do semestrů a ročníků, obsah těchto předmětů a další detailní informace o průběhu studia, studijních předpisech apod. najdete ve studijním plánu.

Podmínky přijímacího řízení

Podmínkou je úspěšné absolvování bakalářského studijního programu zaměřeného na francouzštinu a úspěch v přijímacím řízení, jehož součástí je pohovor ve francouzštině zaměřený na znalosti z francouzské filologie a na motivaci k učitelskému povolání.